Odborná konference představila komunitní práci jako účinný nástroj sociálního začleňování

Proč dochází k sociální exkluzi? Jak se na tuto problematiku dívají zástupci vládních institucí, univerzity a měst, která se potýkají se sociálně vyloučenými lokalitami? A co na to říkají samotní obyvatelé, kteří v těchto lokalitách žijí? Na tyto a mnohé další otázky se snažila nabídnout odpovědi odborná konference zaměřená na komunitní práci, jako jednu z účinných metod sociální integrace Romů.

Konference se uskutečnila ve čtvrtek 15. června ve Vesničce soužití v Ostravě jako závěrečný výstup projektu Romští lídři – hybatelé změny podpořeného Norskými fondy. Ten od roku 2021 realizuje ve spolupráci s partnery Diecézní charita ostravsko-opavská. Ta se věnuje v ostravských lokalitách komunitní práci od roku 2014 a na dlouholetou praxi navázala dvouletým projektem, který bude ukončen v srpnu 2023.

„Komunitní práci vnímám jako metodu sociální práce, která umožňuje zjemnit vztah mezi klientem a poskytovatelem, ve kterém je poskytovatel tím pasivnějším článkem,“ uvedl úvodem ředitel Diecézní charity ostravsko-opavské Lukáš Curylo. Dodal, že problematika exluze je záležitostí několika generací a stává se dědičnou a upozornil na to, že je naším úkolem nejen práce směrem ke klientům, ale také účinná komunikace toho, proč to děláme, včetně sdílení dobré praxe.

Integrace není jednosměrný proces

Program konference pokračoval příspěvky zástupců vládních organizací. Mgr. Lucie Fuková, nová vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny představila úkoly, které souvisí s její funkcí. „Mým úkolem je zastupovaní Romů na té nejvyšší úrovni a obnáší propojování s Radou vlády pro záležitosti romské menšiny. Integrace není jednosměrný proces a snahou je co nejvyšší synergie všech zapojených aktérů.“

Usnadnit aplikaci metod komunitní práce si klade za cíl ředitel Agentury pro sociální začleňování Mgr. Martin Šimáček, který v online příspěvku na konferenci zdůraznil důležitost metodické podpory i zdroje inspirace, které nachází právě v Moravskoslezském kraji, kde se komunitní práce i školení této metody daří s podporou Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity.

Know-how komunitní práce je na Moravě

To, že právě z Moravy proudí inspirace a dlouholeté zkušenosti v metodě komunitní práce potvrdily zástupkyně Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity: děkanka fakulty doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D. a Mgr. Zuzana Stanková, Ph.D. Dále představily roli fakulty v projektu Romští lídři – hybatelé změny. Zrekapitulovaly proces mapování vzdělávacích potřeb romských lídrů a zapojených romských komunit a přípravu vzdělávacích workshopů na míru. Zmínily také důležitost vzdělávání v komunitní práci, kterou prostřednictvím organizace Rosteam zaštiťuje Ostravská univerzita.

Během projektu se podařilo uspořádat mimo jiné sérii osvětových seminářů pro pracovníky magistrátů z Ostravy a Třince. Během nich se mohli zaměstnanci sociálních odborů osobně setkat s romskými lídry. Jedinečnou možnost živé interakce se zástupci romských komunit ocenily obě zástupkyně magistrátů: PhDr. Jana Klusová, vedoucí odboru sociálních věcí Magistrátu města Třinec i Mgr. Lucie Škvaridlová, koordinátorky sociálního začleňování Magistrátu města Ostrava, která shrnula přínos realizovaných seminářů: „Vnímám kontakt s lídry, kontakt s realitou, terénem, partnerskou úroveň. Důležité je vycházet z potřeb lidí a nedomýšlet se, co by asi potřebovali.“

Osobní růst a trvalá pozitivní změna v komunitách

Závěr přednáškové části konference patřil shrnutí přínosu projektu Romští lídři – hybatelé změny i stručné rekapitulaci, v čem spočívá kouzlo komunitní práce. „Klíčem je nechat rozhodovat samotné lidi, dát jim tu pravomoc a být jen podpůrnou rukou a nástrojem, který ukáže možnosti. Vybrat si směr cesty, už ale musí lidé sami,“ vysvětlila účastníkům konference Bc. Růžena Dunková, vedoucí komunitní pracovnice Diecézní charity ostravsko-opavská. Na její slova navázal Ing. Miroslav Hodeček, který shrnul, že bez samotných romských lídrů, by nevznikla regionální platforma Feder Drom a změna v komunitách by bez aktivního přístupu nebyla možná. „Hmatatelný pozitivní výsledek komunitní práce je osobní růst lídrů a trvalá pozitivní změna v komunitách,“ uzavřel Ing. Miroslav Hodeček.